Jasmínka

 Fotíme a užíváme si každou společnou chviličku.

Uteče to jako voda a pak budem jen vzpomínat.

 nebudu a nebudu pást......

Naše holky, plínky a prostě domácí čurbes

3.610g  asi 20.4.2015

Tak jo, paseme

Pauza.......

A paseme slony

Trochu to letí doprava, ale dál paseme slony

Že mám mlíko na mozku, to už chvíli vím.
Ale že je to až tak špatný.......
Na dnešek, ve 3:30 ráno
jsem volala švagrový :D
Místo změně budíku ze 3h na 6h kvůli krmení
jsem omylem vytočila její číslo.
První co si pamatuju trochu bdělě,
je pohled na její jméno na displeji a blikající sluchátko.
Chvíli jsem váhala, zda volá ona mně, vzápětí jsem to típla.
Za štěstí považuju, že švagrová nevstává v 6, nebo podobně do práce,
ale též pravidelně kojí.
Tak snad jsem jí tím moc nenaštvala.
Zítra se uvidíme, tak jí to vysvětlím.
Držte mi palce, ať mne hned něčím nepraští :D

A jedna divoška v akci.

Krásný víkend všem ☼

Frýdštejn a Drábovna

Přesto že jsem kolem Frýdštejna prošla v dětství nesčetněkrát, 

byla jsem přímo na něm možná jednou. 

S tátou jsme přelezli vysoká vrata, 

která vedla jen na malý dvoreček u menší věže se studnou.

Kolem roku 1992 jsme shlédli šermířské představení,

ve kterém šlo o dobývání Frýdštejna.

Až za několik let jsme se seznámili s Václavem Kaderou,

který se tohoto dobývání účastnil.

S Kaderou jsme toho prožili hodně,

byli jsme s ním třeba i ve Španělsku, 

ale že jsme ho viděli na Frýdštejně, se přiznal až mnohem pozdeji.

V neděli odpoledne jsme já a Honza poprvé navštívili Frýdštejn.

A Jasmínka poprvé vůbec navštívila hrad.

Pan pokladní byl de facto dvouměsíčním miminkem v šátku naprosto okouzlen.

Je tu mnoho rozlehlých místností celých tesaných ve skále

A s 3,5 kg nákladem těch schodů bylo až až

Tady je mi ještě hej

V krkonoších se ještě lyžuje

 Z Frýdštejna pokračujeme na Drábovnu.

Původně snad loupeživý hrádek.

Níže poustevnická jeskyně.

Krmíme se v lesesese. Málem i mravence :o)

Medvědi nevědi

A znovu se neseme

kuk

Historický vandalismus má cosi do sebe

Megí si zde nebyla úplně jistá pevnou skálou pod packama

...a máma s Mínou na břiše taky ne

Krkonoše a Sušky

"Měla jsem si vzít foťák a tam nahoře Tě vyfotit" - "Tak já Tě vyfotím odsud, aby bylo vidět, že jsem to vylezl"

A míříme domů.

Nožičky po všech těch schodech bolí.

Jasmínka unavená ze sluníčka i z toho houpání v šátku.

Krásný výlet na známá neznámá místa.

Konečně je teplíčko, snad už do podzima sněžit nebude.

Výletům zdar!

☼