... V RÁJI...

Už jsme zase tři. Jednoho krásného dne, kousek za Kutnou Horou,  zalíbila se pěkná německá ohařka fešnému českému fouskovi. Přeskočil plot a 27.7. 2013 se narodilo 5 štěňátek. Pejsek a čtyři fenečky. Fousci se nám vždy líbili a rodinná situace tomu zrovna přeje, tedy jsme jednu sobotu 28.9. zajeli pro štěně.  Seznamte se s Megí Máma, nová panička a tři sestřičky pusu mámě a můžem jet  Cesta byla náročná,  furt to se mnou houpalo ze strany na stranu a dál bych o tom, jako Dáma, raději pomlčela.  První noc se mi trochu stýskalo. Jsem přeci ještě prcek a bez mámy a sourozenců je to těžký.  Ale zvládla jsem to.  "vy si se mno ještě užijeta :o) " a první oběd v novém domově Ještě trochu vyrostu a ty schody zvládnu. Zatím mne po nich nechtějí pouštět.  Druhý den ale svítilo sluníčko, sbírali jsme ořechy s páníčkem,  já je teda spíš lovila v koši a nosila pryč... Kousek jsme se byly projít s paničkou...

Minulý týden, hopsa hejsa do Brandejsa, vytržení ze stereotipu, terapijní tři dny u kamaráda Jendy Pokorňáka. Dlouhé propovídané večery, něco (litříků :o)) vína. Pohodička. V pátek návštěva Prahy. Má obvyklá trasa - metrem na Můstek, přes Staromák, Karlův most, na Malou Stranu. Miluju Prahu, možná to mám po prababičce. Cca jednou ročně zavřela svůj domeček v horách (jizerských) a na pár dní se ubytovala v nějakým pražským hotýlku. Oběhla známý, dala zmrzku na Václaváku. A vykulturněná dosytosti se zase mohla zahrabat do těch našich sněhových závějí. Takže Prahu miluju, ale neskutečně mne rozčiluje nabídka obchodů se suvenýry (krásné francouzské slovo - vzpomínky) Nejhorší je fakt, že ty asijský, ruský a pod. šunty lidé kupují. Hlavně, když je na tom nějakým šíleným, jakoby ručním fontem natištěno  PRAHA. A pak ta kvanta lidí. Pokud možno všichni fotící. Kouzlo okamžiku se naprosto vytratí, mácháte-li kolem sebe ájfouny, tabletamy a dalšími příšernostmi. Projít touto...

Prohlížím si své starší příspěvky a je mi moc smutno. Nejdřív jsme přišli o pejska, ale těšili jsme se na miminko, tak ta bolest byla trochu ztišena přicházející radostí. Po měsíci v nemocnici jsme už neočekávali nic. Brali jsme věci tak jak přicházely. Záchrana mého i jonatánova života císařem v 25. týdnu z důvodu preeklampsie byla prostě nutná. Jonatán byl sic maličký, ale krásný a hlavně náš. Každý den nám doktoři oznamovali nějaké jeho zlepšení. Malé krůčky, ale pořád kupředu. Přesto se Jonatán po deseti dnech na světě rozhodl odejít někam dál. Srdíčko se mu zastavilo a i přes veškerou snahu doktorů znovu nenaskočilo. Jonatán znamená Boží dar. I těch pouhých 25.týdnů a deset dní nám bylo velkým darem. Síla, porozumnění a láska, které v nás probudil, bychom bez něj nacházeli velmi dlouho a kdoví jestli vůbec. I když se snažíme zapomenout na ukrutnou bolest, na našeho Jonatána nikdy nezapomeneme. Na čas se pokusím myslet na jiné věci. Ale považuji svůj blog za určitou formu ...

Detektivky za 5 Kčs  Vzpomněla jsem si na ně nedávno. Hned mi naskočila ta povědomá vůně, zalisovaná do kávově béžových listů s lehce mázlým tiskem.  Nosila jsem je na vandry s tátou. Lehký a obsahově nenáročný paperback přesně splňoval požadavky, které kladl můj batoh a má záda. Jedna knížečka se vždycky někam vešla a když se jí při tom balení náhodou ohnul roh, zas taková škoda to nebyla.  Vybavují se mi ty příběhy. na první pohled složité a propletené, občas však vyšlo najevo, že autor v půlce zapomněl svou původní pointu. Udržet jednu linii příběhu mu za ten honorář asi nestálo :o)  Ovšem šumjící lesy, ptačí zpěv, občas zurčící potůček, coby jediní mí společníci při četbě, dávali velký prostor fantazii. Dodnes si pamatuji atmosféru některých příběhů, doladěnou perokresbou na titulce a aktuálním počasím, či krajinou, která dotvářela charakter postav. Stoprocentní soustředění téměř nenarušované všedními okolnostmi, jež mou četbu obvykle doprovázejí, lépe řečen...

Calligraphy http://www.videojug.com/tag/calligraphy tak jsme si trochu popsali já ráda píšu čím dál tím míň musím víc trénovat posledně mi můj vývěsní štít dal pěkně zabrat :o) až pojedete kolem tak se zastavte a jaru zdar ☼

barvy pro dnešní uplakaný den jaro, léto podzim jen drtek zimy les a procházky radost štěstí trocha Francie i deštného pralesa krása

Rádi bychom,  s velkou bolestí v srdcích poděkovali Dalímu, našemu sluníčku,  za každý krásný den, po 8 let, jež nás včera 25.1.2013 velmi nečekaně a příliš brzy, snad bez bolesti, opustil. Byl to ten nejhodnější pes, s širokým srdcem, který nás hřál, těšil, rozesmíval a hlídal na každém kroku. Vždy si chtěl hrát, taky za to schytal spoustu šrámů. Utíkal, jen aby těšil děti z okolí svou přítomností. Odešel pouhý týden po svém kamarádovi Danečkovi. Snad se v psím nebi potkají  a nebude jim tam smutno. Dalí mockrát Ti děkujeme Šárka, Honza a naše malý tajemství na který ses s námi taky moc těšil.