DOHÁNÍME ČERVEN

Buď nefotíme,

nebo nepíšu.

Ale stále si užíváme.

 Kočičku a oslíka máme z Turnovských staročeských trhů.

Kočičku od babičky.

Oslíka od strejdy Radvana.

Oslík má na zádech náklad voňavé levandule.

(...a dlouhé uši, které dosáhnou až do krku a to je pak nadělení)

 Občas užíváme výhod kočárku.

Jasmínka si tuze ráda povídá s lachtany na vnitřní straně boudičky.

Prý je s nimi velká legrace :o)
....Deka je po mamince (moje :o)

 Doma spinká samozřejmě se žirafou.

Po probuzení stačí pohladit žirafu po čumáčku a spí se dál....

 Když holky potkají zrcadlo, je z toho opět nějaká švanda:

Žirafa je obzvlášť vykutálená

A opět spinkáme s naší ZOO

 Když nespinkáme, chodíme na výlety.

Zkušené nosnice samozřejmě vidí, že tady máme moc rovná zádíčka.

Ale po pár minutách v šátku dítko usíná a zádíčka kulatíme. 

Dokud je však vzhůru, je to marný boj.

A trochu zkresluje i plínka za krkem, kterou vzhledem k rychlému usnutí nosíme stále,

 i když Jasmínka hlavičku dží pěkně sama.

 Prohlížíme a očucháváme kytičky,

dokud jsou ručičky v šátku,

jinak je hlavně ochmatáváme 

a většinou nám zůstávají v ručičkách...

 A jedna růžová princezna.

Jedna z mála barev, kterou opravdu nemusím.

Ale darovanému koni na barvu.....:

"Vy máte holčičku? Tak to vám dodáme pytel hadříků..."

Fajn, ono se to hodí a Jasmínka je zatím spokojená.

Brzy nashle...

☼