úterý 19. září 2017

SRPEN

 Jezdíme s Jasmínou pravidelně do Svitav na akupresuru.
Kuliva jejímu nejedení.
Máme pocit, že to pomáhá.
Tyto obrázky jsou ale z cesty ze Svitav do Teplic nad Metují,
na horolezecký festival,
kde byl Honza se stánkem.
A když už jsme, my holky, byly v těch Svitavách,
tak jsme si jen malinko zajely.
Konec prázdnin, půlka republiky na silnicích rozkopaná,
paráda.
Jasmínka se naučila poznávat barvy semaforu :)
Ale tyto fotky jsou z naší zastávky v Rychnově nad Kněžnou,
kde jsme si daly oběd.
Na námestí jsem byla jednou se stánkem,
ale že za branou je taková krásná zahrada,
to mne tenkrát nenapadlo.


Tentokrát i s tátou, jsme si udělali výlet vlakem.
Ze zastávky u Turnova do Borku p. Troskama.
Zde návštěva muzea motocyklů (Motomuzeum)
Foto až z Boreckých skal.
Výlet krásný, fotky žádné.
Viděli jsme kalné tůňky plné udýchaných rybiček,
stádo daňků v oboře,
krásný rybník bez možnosti vlezu do vody,
netradiční cukrárnu v Sedmihorkách s mini zmrzlinou
(opravdu dětská velikost točené zmrzky, kterou po obědě sní i Jasmína).

 Vozím maminku do Jablonce k paní fyzioterapeutce.
Mám tam hoďku volno a posledně se mi nechtělo sedět v autě a číst si.
Minule jsem zašla okouknout nový architektonický "skvost" Jablonce:
Dovnitř jsem se ani neodvážila. Zatím.
Tentokrát jsem si užila přívětivější styl.
Takový bližší lidu:
Jablonecký hřbitov.


Na zahradě:

Zajeli jsme si asi 30 km na houby.
Těchto zelenkavých krasavic spousta.
Jinak nic moc.
Tři, dva, jedna
utíkáme.
(Jasmínky verze:
či, dva, pět, osm, set = šest)

Za zapadajícím sluníčkem na kopec.

S "babikou" v Jablonci na Trienále skla a bižuterie......
Upřímně, nic nás tam moc nepřekvapilo, nezaujalo.
Pěkný byly broušený, vrstvený vinutky. Jinak štras, perličky....klasika.
Ale:
Obří Simaxová "konvička" byla super :)

Kreslíme.
Furt a všude (nejen na papír - Grrrr!!!!)
Zde pár obžvlášť vyvedených kousků:
Zvířátko s kloboukem
Jasný Homer Sipson
Skřítek
Houba
A dnešní cesta od "Babiky".
Mína nutně potřebovala vylézt na skálu (po kom to má? :) )
a pak byla ohromě spokojená.
 A intenzivně pózovala:
Ruce na kolenou, ruce u sebe (etě takhle), ruce nad hlavou (etě takhle),
ruce každou jinam (etě takhle), ruce na hlavě (etě takhle)......
Od půlky ale fotograf stávkoval.
 Pak jsme našly pole bedel.
Kravičky jim evidentně svědčí.
A je malá Mína, nebo velká bedla? :)
Opět jsem nervózní z mého telefonu.
Neběhám po výletech se zrcadlovkou a raději si je užívám.
Ale některý zážitky holt dokumentovat chceme.
Třeba časem opráším svůj pidi Olympusek,
ačkoliv Honza mne přesvědčuje, ať si pořídím nový, malý, schopný....
super foťák.
Nejdřív bude Olympusek. Třeba bude stačit a ušetřím na něco jiného.
Mimochodem, doufám, že příště zase nějaké novinky z domečku "U rybníka".
Mějte se hezky
a doufejte se mnou v pěkné Babí léto.
Já jsem už teď pěkně zmrzlá.
(Raději 35 než 10 °C)
Pa

ČARODKY NA KAMENCI

 modelka malá čarodějnice  Den předem jsme s Mínou sledovaly hranici z protějšího kopce. Valpuržina noc (wikipedie) nebo ...