úterý 10. října 2017

S DĚDOU KLACKEM V KRKONOŠÍCH


Prodloužený víkend jsme využili k společnému rodinnému výletu.
Na těch pár dnů vyšlo neskutečně krásný počasí.

Z Pece pod Sněžkou vyrážíme na nejvyšší chatu v Modrém dolu.
První jsme potkali ceduli s varováním o těžbě dřeva a 
OMEZENÉM VSTUPU
Další byly cedule 
ZÁKAZ VSTUPU
mimo vyznačené cesty v národním parku.
Nejvyšší level přišel o kousek dál:
Nosící předvoj už se blíží k chatě.
Jako hlavní kuchařka jsem spočítala zásoby na dvě kuřata, nějaké brambory, chleba...
Ale babička měla starost, že budeme mít hlad.
Tak hlavní nosiči odnesli 4 kuřata, 3kg brambor, suroviny na polívku.....
Jiní na to mají techniku (na jídlo asi ne :) )
Druhá polovina výpravy s Jasmínkou, 
s dědou Klackem (po obstřiku kolene, nateklým kotníkem a počínající růží na noze),
s babičkou a dalšími podpůrnými členy,
dorazili na chatu o hodinu a půl později.

Se zastávkou u nedaleké chaty, kam byl děda pozván na panáčka.
Ostatní se cestou posilovali na krakonošových borůvkách.
Hurá, máma je tady.
Napjatě posloucháme vyprávění majitele chaty.
Mladší generace užívá zbytek proudu v mobilech,
sledováním pohádek.
Na chatě není elektřina.
Voda je zavedena z potoka, záchod suchý, večer se svítí propanbutanem.....
Střední generace učásníků vzpomíná na zážitky ze stejného místa z dětství.
Megí zůstává venku. 
Uvnitř je nastražen jed na myši,
které se obzvlášť touto dobou stahují dovnitř.
Jídlo schováváme do velkého hrnce, s pokličkou zatíženou kamenem.

Večer s kytárou.
Mytí nádobí s čelovkou.
Teplé vody je dostatek (potůčkovka ohřátá na kamnech),
jen je na vše hůř vidět.
Ale trouba v kachlákách peče skvěle.
Vnučky s dědou si poránu užívají stolní hry.

A pouštějí draky.
Chlapi se chtějí odvděčit za pohostinnost.
Babička se přidala s pomocí.
Děda odpočívá před sestupem zpět do Pece.
34 let staré podpisy obročníkovic klanu.
Hudební salonek na půdě chaty.
Harmonium rozložené na pět dílů přinesli dobrovolníci na zádech.
(žádný vrtulník)
Děda Klacek, babička Jitka, dva synové a dcera
pět vnuček
a jedna snacha + Megí.
Část výpravy šla rovnou dolů,
část se vydala výletně přes Výrovku, Luční boudu a Obří důl dolů k autu,
a část se vrátila do chaty a zůstala do neděle.

Až na ty davy je tam krásně.
Sněžka je podivný kopec jak z jiného světa.
"Upadla jsem, mámo, vyfoť ručičky."
 
"Ještě takhle"
"Ještě takhle"
"Ještě takhle"
"Ještě takhle"

Na Sněžku jsme se už nevydali. 
I tak jsme do Pece dorazili se setměním.
A že to byl dolů spíš běh, než chůze.
Bylo to krásné, krátké, ale intenzivní.
Děkujeme Pánu hor, Krakonošovi,
že nás nechal nahlédnout do své zahrádky.

ČARODKY NA KAMENCI

 modelka malá čarodějnice  Den předem jsme s Mínou sledovaly hranici z protějšího kopce. Valpuržina noc (wikipedie) nebo ...