pátek 24. dubna 2015

Jasmínka


 Fotíme a užíváme si každou společnou chviličku.
Uteče to jako voda a pak budem jen vzpomínat.


 nebudu a nebudu pást......

Naše holky, plínky a prostě domácí čurbes

3.610g  asi 20.4.2015





Tak jo, paseme
Pauza.......
A paseme slony
Trochu to letí doprava, ale dál paseme slony
Že mám mlíko na mozku, to už chvíli vím.
Ale že je to až tak špatný.......
Na dnešek, ve 3:30 ráno
jsem volala švagrový :D
Místo změně budíku ze 3h na 6h kvůli krmení
jsem omylem vytočila její číslo.
První co si pamatuju trochu bdělě,
je pohled na její jméno na displeji a blikající sluchátko.
Chvíli jsem váhala, zda volá ona mně, vzápětí jsem to típla.
Za štěstí považuju, že švagrová nevstává v 6, nebo podobně do práce,
ale též pravidelně kojí.
Tak snad jsem jí tím moc nenaštvala.
Zítra se uvidíme, tak jí to vysvětlím.
Držte mi palce, ať mne hned něčím nepraští :D

A jedna divoška v akci.
Krásný víkend všem ☼

středa 15. dubna 2015

Frýdštejn a Drábovna

Přesto že jsem kolem Frýdštejna prošla v dětství nesčetněkrát, 
byla jsem přímo na něm možná jednou. 
S tátou jsme přelezli vysoká vrata, 
která vedla jen na malý dvoreček u menší věže se studnou.
Kolem roku 1992 jsme shlédli šermířské představení,
ve kterém šlo o dobývání Frýdštejna.
Až za několik let jsme se seznámili s Václavem Kaderou,
který se tohoto dobývání účastnil.
S Kaderou jsme toho prožili hodně,
byli jsme s ním třeba i ve Španělsku, 
ale že jsme ho viděli na Frýdštejně, se přiznal až mnohem pozdeji.

V neděli odpoledne jsme já a Honza poprvé navštívili Frýdštejn.
A Jasmínka poprvé vůbec navštívila hrad.
Pan pokladní byl de facto dvouměsíčním miminkem v šátku naprosto okouzlen.




Je tu mnoho rozlehlých místností celých tesaných ve skále

A s 3,5 kg nákladem těch schodů bylo až až


Tady je mi ještě hej





V krkonoších se ještě lyžuje


 Z Frýdštejna pokračujeme na Drábovnu.
Původně snad loupeživý hrádek.
Níže poustevnická jeskyně.

Krmíme se v lesesese. Málem i mravence :o)

Medvědi nevědi

A znovu se neseme

kuk














Historický vandalismus má cosi do sebe

Megí si zde nebyla úplně jistá pevnou skálou pod packama


...a máma s Mínou na břiše taky ne

Krkonoše a Sušky




"Měla jsem si vzít foťák a tam nahoře Tě vyfotit" - "Tak já Tě vyfotím odsud, aby bylo vidět, že jsem to vylezl"




A míříme domů.
Nožičky po všech těch schodech bolí.
Jasmínka unavená ze sluníčka i z toho houpání v šátku.
Krásný výlet na známá neznámá místa.
Konečně je teplíčko, snad už do podzima sněžit nebude.
Výletům zdar!