úterý 31. července 2012

O životě

 Dnes mne zaujal článek na NOVÉM BOHATSTVÍ o přírodě a o tom, co z ní získáváme (zda vůbec).
Ale překvapilo mne, že autor si došel koupit bylinky do lékárny a zažil neznámý kouzlo nad hrnkem nezvyklýho čaje. Nakonec dodal, že si přidává při přípravě svůj malý čajový obřad.

 Ano, poukázal na to, jaká dobrota se dá pořídit za 17,- Kč. To je pěkné.

 Hlavně jsem si vzpomněla na obřady skutečně spojený se sběrem bylinek.



Takový pravý obřad začínal už snídaní, chlebem s máslem a solí, hrnkem mlíka. Tenisky na nohy, prababička mi uvázala šátek na hlavu proti sluníčku, sama si na hlavu posadila fešný, trochu orvaný slamák, košíčky do rukou a šlo se.
Louky, lesy. Vůně sluníčka, trávy, jehličí. A většina těch kvítků, listů, plodů, kůr, byla k něčemu dobrá. No jo, byla jsem špatná studentka (a byly mi asi 4 roky....). Pamatuju si dost, ale oproti babičce minimum.
Takhle jsme chodily tak 10x během léta, jak postupně všechno kvetlo a dozrávalo.

A další obřad při vaření čaje. Zatopit v bílých kachlákách (možná právě klackem, který jsme cestou z louky a lesa přinesly), postavit na plotnu smaltovanou konvičku s píšťalkou. Trpělivě počkat, až voda začne vařit a píšťalka pobzukávat. Spařit bylinky a až to bude "tak akorát" slít do hrnečků.
Mmmmm
Lepší čaj už nikdo na světě neumí.



Prababičky kredenc mi stojí v kuchyni. Mám v ní i ty její hrnky s velkýma ušima. Za příčky dvířek strkám pohledy, které nám naši blízcí posílají z cest, jako to dělala ona. A to staré vyschlé dřevo, i přes to, že jsme kredenc olouhovali a již několikrát myli, stále voní tou směsí skořice, černého pepře a bylinek.

Tohle jsou ty pravý obřady. Trvají celé jaro, léto, podzim i zimu. Nedá se to přeskočit, zkrátit, ošidit. Jedno bez druhého nemá smysl. Zkratky existují, ale jaký mají význam. Jsme jen šejdíři, jež šidí samy sebe. Nebo svý blízký.

Hlavně nesmíme šidit život.



Dnes se mi narodila neteř. Chtěla si taky trochu užít tohle léto, tak se vykulila o měsíc dřív. Ale bude to krásná zdravá holka, která si bude života náležitě užívat a neošidí nic.
Johanko, spoustu radosti a lásky Ti přejem.

Š.

pondělí 30. července 2012

Červenec
Juillet



 Sváteční ušák Bob.
Dar od sousedů.
Sníst jej nechci, zvažujeme mezi sousedkou, jež by jej mohla mít na chov
 a kamarádčinou dcerkou, která má prý slíbeného králíčka.


 A chybět mi bude.
Za měsíc si člověk zvykne na jeho hebkou srst a vděčná očka


 Vykvetla nám kytička.
Kvetla jeden den, pak se zavřela a po 4 dnech jí poupě upadlo.
Máte s ní zkušenost?
Jak se jmenuje?
Je jak z jiného světa :o)



Tak dodatečně 
je to Mučenka  a opravdu kvetou jen jeden den :o)
Děkuji Věrko.


 Krásný nadcházející srpen
----------♥----------

neděle 29. července 2012

Fotostan
kouzelné slůvko ve slovníku všech,
 kdo se snaží fotit malý věcičky.

Tak už jsem si jej taky vytvořila.
Je velmi osobitý,
přidat kolečka a byl by to suprovní foto-kočovný vůz

....znáte ty cikánský vozy s plachtou, s vyřezávanou kostrou ze dřeva
tak to je tak trochu on :o)...........



Zatím použit na sluníčku
fotky parádní
měkké stíny
minimální odlesky
Ještě rozšířit zásobu silných žárovek 
(a zima by mohla přijít - ale fuj)
....a můžu fotit třeba v noci ;o)
Fotografům a kočovníkům zdar

-----------♥-----------

úterý 17. července 2012

zlaté ručičky hodinářovy






17.VII



krásná vosička
vyjímala by se v Meziklubové soutěži


V mém novém blogu nečekejte mořské zátočinky, palmy, 
ani Adama s listem přes to nejcennější.

Rozhodla jsem se, oddělit osobní blog od pracovního.
Koho zajímá má práce, najde všechny informace a novinky na blogu

Kdo se rád kochá inspirativními obrázky a občas si rád přečte, co nového u nás, 
v Českém ráji, 
tak je správně zde...

Zatím se asi budu pomalu prokousávat vzhledem nového blogu.
Je léto a práce spousta, takže žádný fofr to tady nebude.
Ale občas si tu zarelaxuju.
Přestěhuju soukromé odkazy z Atelieru,
tam trochu poklidím
sem občas něco přidám.

Těším se na nové čtenáře
i případné náměty a návrhy z Vaší strany.

Zdar a Ahoj 
...v ráji...
 


ČARODKY NA KAMENCI

 modelka malá čarodějnice  Den předem jsme s Mínou sledovaly hranici z protějšího kopce. Valpuržina noc (wikipedie) nebo ...