Nejdřív jsme přišli o pejska, ale těšili jsme se na miminko, tak ta bolest byla trochu ztišena přicházející radostí. Po měsíci v nemocnici jsme už neočekávali nic. Brali jsme věci tak jak přicházely.
Záchrana mého i jonatánova života císařem v 25. týdnu z důvodu preeklampsie byla prostě nutná.
Jonatán byl sic maličký, ale krásný a hlavně náš. Každý den nám doktoři oznamovali nějaké jeho zlepšení. Malé krůčky, ale pořád kupředu.
Přesto se Jonatán po deseti dnech na světě rozhodl odejít někam dál. Srdíčko se mu zastavilo a i přes veškerou snahu doktorů znovu nenaskočilo.
Jonatán znamená Boží dar. I těch pouhých 25.týdnů a deset dní nám bylo velkým darem. Síla, porozumnění a láska, které v nás probudil, bychom bez něj nacházeli velmi dlouho a kdoví jestli vůbec.
I když se snažíme zapomenout na ukrutnou bolest, na našeho Jonatána nikdy nezapomeneme.
Na čas se pokusím myslet na jiné věci. Ale považuji svůj blog za určitou formu deníku a tento rok byl v mém životě důležitý a proto tu nesmí chybět aspoň drobná zmínka.
Nyní se snad už posouváme dál. Hledáme nové cíle našich životů. Nemusí to být "životní" cíle. Jen směr, kterým se budem nadále ubírat.....
V průběhu jsme se podívali do Plzně a překrásného ateliéru Evy Beránkové
kde proběhla výstava mé maminky:
Autorka výstavy:
Zúčastnilo se i pár mých kousků
horkovzdušné balóny
flakonky na krk
atd. - vše se skleněnými polotovary od mámy
Měla jsem tu čest s báječnou Janou Nyergesovou, autorkou netradičních šperků značky
TikŤakJinak
Koule Atlantis:
Eva:
Já s bříškem na vernisáži:
 |
| Veselí králíci |
 |
| Moje zlatíčko a má velká opora |
 | ||
| Jahody s jogurtem :oP |
 |
| Jez na Jizeře - Přepeře |
 |
| Údolíčka a lekníny |
 |
| Výhled z Kamence nad Kacanovama |
Světlým zítřkům vstříc ☼
Š.
Žádné komentáře:
Okomentovat