... V RÁJI...

 Fotíme a užíváme si každou společnou chviličku. Uteče to jako voda a pak budem jen vzpomínat.  nebudu a nebudu pást...... Naše holky, plínky a prostě domácí čurbes 3.610g  asi 20.4.2015 Tak jo, paseme Pauza....... A paseme slony Trochu to letí doprava, ale dál paseme slony Že mám mlíko na mozku, to už chvíli vím. Ale že je to až tak špatný....... Na dnešek, ve 3:30 ráno jsem volala švagrový :D Místo změně budíku ze 3h na 6h kvůli krmení jsem omylem vytočila její číslo. První co si pamatuju trochu bdělě, je pohled na její jméno na displeji a blikající sluchátko. Chvíli jsem váhala, zda volá ona mně, vzápětí jsem to típla. Za štěstí považuju, že švagrová nevstává v 6, nebo podobně do práce, ale též pravidelně kojí. Tak snad jsem jí tím moc nenaštvala. Zítra se uvidíme, tak jí to vysvětlím. Držte mi palce, ať mne hned něčím nepraští :D A jedna divoška v akci. Krásný víkend všem ☼

Přesto že jsem kolem Frýdštejna prošla v dětství nesčetněkrát,  byla jsem přímo na něm možná jednou.  S tátou jsme přelezli vysoká vrata,  která vedla jen na malý dvoreček u menší věže se studnou. Kolem roku 1992 jsme shlédli šermířské představení, ve kterém šlo o dobývání Frýdštejna. Až za několik let jsme se seznámili s Václavem Kaderou, který se tohoto dobývání účastnil. S Kaderou jsme toho prožili hodně, byli jsme s ním třeba i ve Španělsku,  ale že jsme ho viděli na Frýdštejně, se přiznal až mnohem pozdeji. V neděli odpoledne jsme já a Honza poprvé navštívili Frýdštejn. A Jasmínka poprvé vůbec navštívila hrad. Pan pokladní byl de facto dvouměsíčním miminkem v šátku naprosto okouzlen. Je tu mnoho rozlehlých místností celých tesaných ve skále A s 3,5 kg nákladem těch schodů bylo až až Tady je mi ještě hej V krkonoších se ještě lyžuje  Z Frýdštejna pokračujeme na Drábovnu . P...